Školní den ze života Nadšené

Jak už jste asi zjistili, mám moc ráda fotečky. A protože mám ráda fotečky, tento článek se psal skoro sám. Moc děkuji za námět (už nevím komu, omlouvám se), protože si myslím, že je to pro vás zase takovým určitým zpestřením ♥

Btw: Všimli jste si, že letos si nějak málo stěžuju na školu? Ono je to totiž fajn! Ale teď už pojďme na to!

Tak a tuto krásu nakreslila slečna, za kterou jsem byla v Dětské na návštěvě ♥ Protože je to taky budoucí medička :))

A vybrala jsem si úterý, které je poměrně krátké, protože na jiné dny jsem neměla nervy (brzké vstávání, zapomínala jsem fotit, i když jsem začala atd.)

7:00 - zvoní první budík. Většinou se otočím na druhou stranu ke zdi, poté, co zvonění odložím o 10 minut a vstávám v tom lepším případě 7:20 (v tom horším 7:40, kdy nestíhám absolutně nic).

Je sníh a je světlo, jupíí. Jindy vstávám za tmy a to pak není taková paráda.

7:20 - oblékám se a jdu do koupelny. Pokud stíhám a chce se mi, tak se namaluju (jen BB cream a řasenku, případně rtěnku), pokud nestíhám, nemaluju se. Nepovažuju to za nezbytně nutnou věc. Zuby, záchod, občas sprcha. Jsou dny, kdy jsem tak utahaná, že nemám sílu se večer ani osprchovat, tak to dělám ráno. Paradoxně v koupelně nestrávím tolik času, moc mě to totiž nebaví, jen občas.


7:30 - snídám. Snídám vždycky, i kdyby to mělo být jen jablko a taky si ohřívám čaj, který si vařím večer. Přeci jen ráno bývá horký. Kávu doma nepiju, nemám ráda kávu ve spěchu, takže raději až v klidu ve škole / po cestě do školy. Na Vánoce ale dostanu termohrnek, tak se těším, že si konečně budu brát kávu / čaj z domu a bude to pro mou peněženku podstatně lepší.

7:50 - balím věci, pokud je nemám sbalené, uklízím v pokoji, pomaličku se jdu obouvat, zjišťuju, jestli mám všechno. Jsem fakt bordelář, což mi občas vadí, i když v poličkách / šuplíkách a skříňkách mám pořádek neskutečný, vždy strašně zápasím s nakupeným oblečením a nedokážu si s tím moc poradit. Když stíhám, stelu postel, působí to lepším dojmem, ale většinou se mi nechce nebo nestíhám, i když se fakt snažím. Nemám ráda, když se dělají věci ve spěchu, přijde mi, že se pak toho víc pokazí a stojí to za prd, nesnáším, když jsem zadýchaná a musím se někam hnát, ale taky nerada vstávám - a teď si vyber ... 

Time to leave.
8:00 - na vlakáč jezdím na kole, protože to nemám zrovna blízko (tak kilák, ale i tak.. na kole to trvá 2 - 3 minuty a pěšky 8 minut) a nechce se mi vstávat dřív a chodit pěšky. Dovezla jsem si na tyto účely staré kolo od babičky, takže mi to život hoodně usnadňuje a za to jsem fakt ráda. Za ty 3,5 roku co takto do Brna jezdím mi ho ještě neukradli - ťuk, ťuk, ťuk a je to pomoc obrovská!


Z osobních důvodů nechci sdělovat detaily cesty, ale řekněme, že před půl desátou se dostávám do Brna. Ve vlaku se obvykle učím / spím / vyřizuju vaše dotazy, maily, zprávy.

9:30 - jsem v Brně. Jdu pěšky, protože mi obvykle ujede šalina před nosem, protože z vlakáče tam jezdí jen devítka a ráno každých 10 minut. Do Dětské je to ale fakt docela dálka, šla jsem to půl hodiny cca, tak po cestě na něco nasednu.


9:35 - První zastávka bývá obvykle pro kávu, protože bez ní nedokážu pořádně začít den a dopoledne mi nebývá úplně dobře, kvůli tomu, že mám nízký tlak. Obvykle volím levnější varianty, ale občas si zajdu do Starbucks nebo KofiKofi - ve SB jsem byla tento semestr 2x a v KofiKofi asi 3x, takže fakt spíš jen příležitostně.

brněnský Starbucks na Svoboďáku úplně zbožňuju ♥

9:40 - sedám na šalinu a vezu se do Dětské. Chodit se mi pěšky takovou dálku chodit nechce a tohle úterý jsme se domluvily se spolužačkou, že projdeme nějaké věci na zápočet, tak bych tam měla být co nejdřív.


9:50 - jsem v nemocnici, opakujeme s kamarádkou na zápočet a něco víme, něco ne, klasika :) 

10:20 - začíná nám výuka, čekáme před učebnou. Přichází mladý doktor, kterého jsme ještě neměli. Poté, co se posadíme řekne, že si napíšeme test. Převracím oči, protože mi přijde, že ti nejmladší jsou vždy nejvíc přemotivovaní.


10:25 - je to jen formalitka, aby zjistil, kolik toho cca víme o "chirurgii" u dětí a ještě navíc anonymní. Necelou hodinu si povídáme a baví mě to (ne každý totiž umí učit).

11:15 - přichází ho vystřídat druhý pan doktor, s kterým probíráme až do konce to, jak bude vypadat zápočtový test a na co se máme zaměřit. Přeci jen jsme první pokusný ročník nové akreditace a není to pro nás úplně jednoduché a zápočťák bychom rádi měli všichni. Obvykle chodíme na oddělení za dětmi, řešíme různé případy, promítáme si rentgeny, ale tentokrát je to vyloženě příprava na zápočet a shrnutí celého semestru, takže tohle děláme až do konce výuky. Není to tak zábavné, jako jindy, ale i tak to mám v Dětské fakt ráda. Viklá to se mnou slušně, musím přiznat ... if you know, what I mean.

12:00 - končíme dřív. Mezitím mi na instagramu napsala slečna, co mě sleduje, že zrovna leží v Dětské. Hned mě napadne, že bych se za ní mohla na chvilku zastavit, ale nevím, jestli mě za ní pustí (návštěvní hodiny jsou totiž až odpo a zrovna mají oběd).

12:10 - kouzlo bílého pláště je neskutečné, asi čtvrt hodinky si se slečnou povídáme a potom utíkám za kamarádkou, protože jdeme na oběd a mám fakt hlad.


12:30 - setkávám se s bývalou spolužačkou ze základky u Dobrovského. Jdeme na oběd do PoePoe, protože není nad levnou pizzu a junk-food (jednou za čas). Dávám si zeleninovou, abych zahnala výčitky svědomí (ne, kecám, žádné nemám :D).

Bohužel v této chvíli jsem zapomněla fotit, takže mám "jen" Colu - když už, tak už :D
Po jedné hodině utíkám na vlak a domů. Domů se dostávám okolo třetí. Uuuuuuuuuíííííííííí. Tentokrát jsem spěchala, protože mám ještě plány na odpoledne a chci si doma trošku odpočinout, jinak bych s ní zůstala delší dobu.

Jo a na kole jezdím i v zimě. Zastaví mě fakt jen ledovka a husté sněžení.
15:00 - jsem doma. Chvilku kecám s našima, potom jdu nahoru a dělám si věci do školy (čti - snažím se učit mikru a nechce se mi). Už jsem to začala ve vlaku, tak to nechci zanedbávat.


16:20 - odjíždím do města. Bere mě autem známá. Setkávám se s Marťou, který jde z práce a jdeme plavat.


18:00 - končíme s plaváním a jedeme se mrknout do obchodů na nějaké dárky na Vánoce. Přeci jen ještě nemáme úplně všechno, ale už se to blíží ke zdárnému konci - naštěstí!

18:50 - odcházíme z obchodů a jdeme do hospody na kvíz i s partou kamarádů / kolegů a známých :)


21:30 - kvíz končí, tradičně jsme pokazili koncovku (čti totálně jsme vym*dali poslední kolo) a končíme čtvrtíííí.

21:50 - jsem konečně doma. Převlíkám se do pyžama a vím, že středa bude velice náročná a dlouhá, protože vstávám v 5 a píšu zápočťák. Jdu si lehnout ve 22:20 a 22:30 jsem naprosto mrtvá a spím.

Tak doufám, že vám to dává aspoň nějakou představu, jak zhruba žiju svůj život. Potřebuju hoooodně spát, samozřejmě pravidelně a průběžně jím, i když jsem to tu všechno nevypisovala (jedla jsem před plaváním a i po plavání svačinky + ještě dopoledne ve vlaku než jsem přijela do Brna).

Každý den je jiný, nový a spím způsobem velice jedinečný a já nechci, aby mi díky škole něco uteklo. Nepřipadám si tolik omezená, možná jen v tom, že u školy nestíhám pracovat, ale jinak si myslím, že mi nic nechybí a dokážu si to rozvrhnout tak nějak rozumně. Víte i odpočívat je totiž potřeba :)

Mějte se zatím krásně a brzy se zase ozvu! 

ZN


Komentáře

Okomentovat