Čtyřtýdenní ohlédnutí

Utíká to, utíká!
Pokud bude všechno probíhat podle plánu, za pár let budeme doktoři. Ta představa je krásná, ale zároveň trošku děsivá, protože si ještě teď nedokážu představit to, že mám plnou zodpovědnost za pacienta, a že budu nějakým způsobem vést jeho léčbu, ale jasně, vždyť jsem na začátku druháku.

Docela by mě zajímalo, jaké pocity mají třeba šesťáci, jestli už se cítí jako ostřílení mazáci, co si na to troufnou v pohodě, nebo v nich takové obavy taky trošku hlodají :)

https://secure.static.tumblr.com/21b22d19ab1d6e78bdc998555e1547b5/elcsoql/SiDniztgc/
tumblr_static_tumblr_static_cwfwm95uufwwkk8wwc44wg40o_640.jpg

A doufám, že růžový Littman bude jednou můj <3



Poslední 3 týdny (od posledního článku), byly fantastické a to hlavně kvůli první praxi!
Ale vzala bych to tak nějak postupně.

Po druhém týdnu semestru jsem byla na víkend v Brně u kamarádky. V sobotu večer jsme byly na oslavě narozenin a v neděli mě potom čekal Den seniorů.

Den seniorů
Akce se konala na Náměstí Svobody a jedno ze stanovišť bylo vyhrazeno právě pro IFMSA a mediky, kteří se dobrovolně do tohoto projektu zapojili.
Co jsme prováděli?
Největší zájem byl o měření tlaku a tuku v těle, dále jsme ukazovali základy první pomoci, učili správné mytí rukou a součástí byl také projekt prsakoule a celkově prevence proti rakovině.

Byla jsem na stanovišti s měřením tlaku/tuku a musím říct, že těch lidí tam fakt přišlo hodně. Bylo to super, aspoň jsem si to pořádně zkusila, i když jsem tlaky na klasickém tonometru měřila od mala, jelikož teta takový tonometr měla u babičky a já se samozřejmě do všeho cpala. Takže jsem tlak poprvé měřila asi v pěti letech. Za moc to určitě nestálo, ale pokusy byly :)
Den seniorů mi jen připomněl, jak se to dělá. A docela mi to i šlo, protože někteří lidi si to chtěli nechat změřit u mojí kamarádky, která měla "ten přesnější", digitální tonometr (on ve skutečnosti vůbec přesnější není) a ty výsledky byly velmi podobné.
Jako nejzajímavější mi přišel projekt prsakoule. Sice jsme koule neměli, protože se model nějak rozbil, ale prsa byly.
Zkušenější medici, co ten model znají a vědí, jak se provádí prevence nám to všechno vysvětlili a model jsme si potom prohmatali. Bylo to super, ty prsa jsou jak skutečné a navíc jsou v nich i nádory, takže víte, co zhruba máte cítit a hmatat. Některé jsou povrchově, některé v hloubce, hodně se jich vyskytuje i v axile nebo kolem klíční kosti (v důsledku přítomnosti lymfatických uzlin), takže nevynechat.
Bohužel musím říct, že se stále (týká se to hlavně generace našich prarodičů) setkáváme se studem a s odmítáním, takže mezi zájemce o tuto prevenci patřili spíše mladší věkové kategorie, i když pár starších paní se také našlo. A je to jen a jen dobře.
Více informací se dozvíte na oficiálních stránkách projektu www.prsakoule.cz .

http://im.tiscali.cz/nedd/2015/09/08/550956-11334001_1653714364839964_5551547002700633766_o-1-653x367.jpg

Rozhodně jsem moc ráda, že jsem se toho projektu zúčastnila. Bylo to super a hned bych šla znovu, když budu moc. Na Světový den diabetu mi to bohužel nevyjde, kvůli rodinné oslavě narozenin, ale určitě to nebude poslední projekt. Medici, co se toho projektu zúčastnili byli taky moc příjemní, všechno nám ochotně ukázali a vysvětlili a tím pádem to hned šlo i lépe.

A třetí týden jsem onemocněla. Jenomže všechnu výuku máme povinnou + začala praxe, takže jsem si nemohla dovolit nic vynechat, protože jinak bych si to musela nahrazovat ve 13. týdnu a to není moc fajn.
Takže jsem jezdila do školy parádně nemocná, k tomu jsem ještě spala u kamarádky, kvůli praxi (tímto děkuji Janičce ♥) a myslela jsem, že umřu. To byl první týden (a zatím poslední), kdy jsem fakt se školou chtěla seknout a myslela jsem, že to absolutně nezvládnu. Ve středu jsem přijela, lehla do postele a 4 dny jsem se z toho dostávala (aspoň, že tak).

Ošetřovatelská praxe 
Napíšu o ní ještě i samostatný článek, ale těch dvou dnech můžu říct, že paráda. 

Na úvod - nekoukejte na filmy jako Gray's anatomy nebo Dr. House, protože to má od reality hodně daleko a tím pádem můžete být zklamaní. Reálnější je taková Nemocnice na kraji města. Já vím, nezní to moc atraktivně, ale nakonec zjistíte, že je to stejně super.
Sesterská práce není jednoduchá, je to spousta úkonů, hodně na přesnost a opravdu bychom si sestřiček i sanitárek měli vážit, protože odvádí velmi potřebnou a skvělou práci. Nikdy totiž nevíme, kdy je budeme my sami potřebovat.

Co jsem na našem odd. pochopila je to, že zdraví máme jenom jedno a tělo je opravdu křehká schránka, na kterou si musíme dávat strašný pozor. Je totiž snadné ho poškodit, ale dohromady se dává těžko.
A teď už trošku konkrétně - ošetřovatelská praxe (jak najdete na stránkách www.med.muni.cz) je zaměřená na práci sestřiček. Zkoušíme si věci, které oni dělají jako běžnou činnost. Všechno je to samozřejmě pod pečlivým dohledem paní Mgr. vyučující.
Úkony (jsou mimo jiné všechny vypsané tady, když stáhnete soubor Všeobecné lékařství - 2. ročník), které jsme prováděli my byla asistence při ranní hygieně, asistence sestřičkám při výdeji léků, měřili jsme tlak, píchali jsme injekce, odebírali jsme krev (o tom ještě podrobněji) a také další věci, na všechno si už nevzpomenu. Osobně se mi to moc líbilo, zítra mě ještě čeká poslední dopoledne, jsem zvědavá, jaké to bude tentokrát. 
Největší zážitek jsem měla z odběru krve, který jsme si zkoušeli ve skupince navzájem. Ještěže mám tu svoji nejzlatější sestřičku, která mě to minulý semestr krásně naučila (zmiňovala jsem se o tom v některém ze starších článků). Celý postup se mi vybavil a jelikož měli spolužačky a spolužák krásně žíly, šlo to úplně samo. Problém je potom u pacientů, kteří ty žíly mají neviditelné, ale zkušená sestra to vezme i jim. Dokonce jsem si to pamatovala až tak dobře, že když si kamarádka zkoušela odběr na mně, říkala jsem jí krok po kroku co má dělat a ještě jsem na to koukala. 
Nevím, toto mi třeba zrovna nevadí, ale některé jiné věci mi vadí moc. Třeba nemám ráda popáleniny a stomie (ukazovali je nám na obrázku v různých prezentacích, naživo to bude zase něco jiného), ale zastávám teorii, že si člověk zvykne na všechno - prostě musí.

Nu, dál jsme psali už i nějaké testíky. 
Z histologie mám za sebou jeden a jsem teda ráda, že jsem ho udělala. Začali jsme totiž zároveň i embryolu, která je probíraná hlavně na přednáškách a na cviku prakticky vůbec, takže se to musím učit všechno doma. A NECHCE SE MI. Ještě jsem to pořádně ani neotevřela, ale jelikož bych na zkoušku chtěla v předtermínu je nejvyšší čas začít. Pokud to dám, tak jsem si slíbila patřičnou odměnu v podobě výletu do Londonu s kámoškou (kam se chystám už snad sto let..) a taky hory s Martinem. Pokud ne, tak uvidíme, je to otevřené. Ale já si myslím, že to dám, je fajn, že mám pocit, že se v těch preparátech konečně orientuju a nestřílím to jen tak od boku. Snad se mi to bude učit dobře i nadále a to včetně té embryoly. 

Biochemie - ten úvodní test jsem psali v tom týdnu, kdy jsem byla nemocná. Jakože bylo to strašně lehké, protože jsem na to vůbec neučila a měla jsem 13/15. Přišlo mi to jako opakování chemie. Teď nás čeká už horší test, ale zase se to nějak zmákne, jenom se už musím i do té biochemky začít učit, nejde to samo. Krebsův cyklus, kofaktory atd., to už si opravdu nepamatuju :) Chce to trošku procvičit a věnovat nějaký čas přípravě, ale pořád věřím, že to půjde.
A btw, dnes nám zveřejnili i předběžné otázky ke zkoušce... možná vám je sem v nějakém dalším článku šoupnu, ať se taky pokocháte. 

No a nakonec fyziola... Tak z tohoto předmětu mám po prvním semináři opravdu lufty. Nebude to také ľahké, drahá...  Nevím z čeho se mám učit. Nevím nic, neumím definovat pojmy, když je definuju, definuju to blbě... 
Cvičení mě baví, dělali jsme reflexy, teď fyziologii oka, na kterou jsme psali i testík a tam jsem všechno věděla, ale mám pocit, že mi někdy dělá problém vyjadřování. Asi to budu po večerech vysvětlovat svému imaginárnímu kámošovi, abych se naučila mluvit... 
A taky si musím ustálit nějakou literaturu. Začala jsem se učit z Guytona, ale byla to blbost. Mám ho v pdf navíc je v angličtině a není to nejlehčí literatura na začátek.
Strategie č. 2: Nejdřív si témata přečtu ve fyziologii pro bakaláře, potom v Novákovi. Kouknu na schémata v Silbernaglovi a nakonec přidám Ganonga/Guytona/Borona. To, kde se mi ta kapitola bude nejvíc líbit a nejlíp chápat. A ano, stává se ze mě šprt. Musím být chytrý šprt a zvládnout to, protože fyziola je u nás fakt asi největší kámen úrazu. Nechci vás vyděsit, ale učte se. Já se už probudila z iluze, že po anatomii mě už nic ta zlého nečeká. Hahaha :D .... Ale - StayNadšená!!!

Mějte se krásně, učte se anatomii a netěšte se do druháku :D ... Pro mě je to teda větší masakr než prvák, protože tady nemůžete nic odrbat - když se nenaučíte do angličtiny nebo do latiny, tak vám skoro nic neuteče a snadno to doženete. Hm. Zlatý prvák :D ...

Zatím nadšená medička

Komentáře

  1. Šesťáci se bojí asi tak milionkrát víc, než druháci, protože ta představa toho, že už za chvíli nastoupíme do práce, je fakt hodně reálná a fakt blízká :D :D Aspoň teda já to mám tak, že si připadám ještě vymatlanější a nepraktičtější, než jsem byla v tom druháku a vůbec si nedokážu představit, že bych za někoho měla mít zodpovědnost :D

    A neboj, fyziola půjde, věř mi :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu? Hm :D Tak teď nevím, jestli si mě uklidnila nebo vyděsila :D Jsem na sebe v tom šesťáku hodně zvědavá. Myslím, že takové to zdravé sebevědomí mi nechybí, ale taky nejsem úplně na všechno smělá a okamžitě sebejistá a nerada bych udělala nějaké vážné chyby :X Je to těžko...

      Achjo, no, doufám!

      Vymazat
    2. Já myslím, že si tím každej musíme asi projít, teď mi třeba připadá úplně nereálný, když tak pozoruju doktory v nemocnici, že budu někdy schopná takhle fungovat. Ale pak si vždycky řeknu, že oni na tom přece kdysi taky byli takhle a když to zvládli oni, zvládnu to i já / my. A hotovo basta :D

      Vymazat
  2. Taky zrovna začínám s druhákem a po pár kapitolách soudím, že Lékařská fyziologie od Kittnara se čte celkem pěkně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já fakt nevím :(( Asi to zkusím prolistovat, teď mám doma toho Ganonga... Bude to PEKLO :D :X

      Vymazat
    2. Kittnar je na prvotní učení lepší, Ganonga zahoď, je to ztráta času:). Než Nováka, raději mrkni na Evinku, někomu nevyhovuje forma, ale obsahově je to zkoušce mnohem blíž (kromě nějaké endokrinno tuším, to tam bylo něco moc, něco málo). Mimochodem, nejmenuje se ta vaše cvičící náhodou na H? :D každopádně u fyzio je to už trochu o tom vybírat si různé věci z různých zdrojů - na dýchání a GIT jsou třeba super skriptíčka od Švíglerové a Slavíkové, dál si ještě sežeň Poznámky k přednáškám - je to sice starší než já, ale taky jsou tam dobře vysvětlené ty hlavní věci (jsou dva díly, první stojí za to celý, druhý tuším jen krev a plod). Přeju hodně sil do druháku, hlavně fyziologii neodflákněte, bude se vám to hodit do patfyz, to zkouškové po třeťáku je dost hrozné i bez toho, abyste museli znova číst půl fyzioly :).

      Vymazat
  3. Ze zkušenosti třeťáka, co to udělal úspěšně na první pokus-choď na přednášky,nahrávej si je, zapisuj si..ke zkoušce ti to dá mnohem víc, než pročítání pěti učebnic..vím, o čem mluvím ��

    OdpovědětVymazat
  4. Toho Guytona nezahazuj. Možná je prvně lepší o tom slyšet na přednášce/přečíst v Kittnarovi, ale z těch všech knih je to tam napsáno nejlépe. :) Kapitoly, co jsem četla odtam si pamatuju dodnes.

    OdpovědětVymazat
  5. Heej! Jsem tu zas :D Super článek jako vždy, z tebe už je normálně celebrita :P A máš moc pěkný nový vzhled blogu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hej od prázdnin se po tobě po očku koukám a prostě nechtěla jsem uvěřit, že bys s blogem opravdu sekla!! Čekám na nějaké novinky a vysvětlení :D
      Ale prosím tě, nekecej :D Za pochvalu designu moc děkuji! Taky se mi líbí, kamarádka mě dokopala :D...

      Vymazat

Okomentovat