(Téměř) půlsemestrální novinky

Ach, je to příšera, zabijte ji!
Zase jsem se nějakou dobu neozvala i přes krásný a pozitivní feedback, který jste mi poskytli, takže děkuji moc, vážím si toho a opravdu pro mě moc znamená, že sledujete, čtete a baví vás pořád můj blog, je to super. A taky je krásné číst všechny ty emaily s chválou, nabíjí mě to a dává sílu pokračovat dál.

A takto nějak dopadl můj první pokus s cupcakes! Brownie + míša krém :)

Nicméně tento semestr je napjatý jako guma od kalhot a nemyslím si, že by se to mělo nějakým způsobem zlepšit. Navíc - bubák jménem anatomie se neúprosně blíží a já se čím dál tím víc začínám bát, protože mi opravdu přijde, že ta zkouška je nenaučitelná a že to s těma ostatníma nemůžu zvládnout, ALE zkusím to! Naděje přece umírá poslední :)

Hlavové nervy + očičko + opakovačka lebky → I know better ways how to spend Easter :)

V posledních dvou týdnech jsem měla víc času pro sebe. Začala jsem opět kašlat na přednášky a zároveň nám začaly cvika z biologie jedenkrát za 14 dní a ne každý týden, což znamená, že každých 14 dní mám školu jen v pondělí a čtvrtek a to mi dává mnohem víc času na učení, i když nic nestíhám, klasika.

Celkově se mám asi takto:
2/4 testů z histologie úspěšně za mnou (yes!)
30.3. - 1. průběžný test z biologie
31.3. - půlsemestrální test z latiny
nevím kdy - midterm test z AJ + cover letter (jedna z částí zkoušky)

Což mi dává docela dobrý rozjezd, protože mám dva testy z histologie úspěšně za sebou - což je polovina nutná na zápočet. Takže stačí napsat v průběhu následujících 6ti cvik úspěšně další 2 testy a zápočet mám v kapse, jeej! A myslím, že tohle zvládnu.
Biologie mi teď fakt šla, protože jsme dělali komplexně celou genetiku - rodokmeny, výpočty %, populační genetiku atd., jen ta teorie... Ale doufám, že to žádná hrůza nebude a taky to zvládnu "levou zadní".
Latina je taky super, protože konečně - děláme nějakou KLINIKU- a taky jsme si ukazovali, jak se zapisují recepty. Krásný pocit, že to jednou budu samostatně dělat.

Snad ničeho se nebojím tolik jako anatomie. Tento semestr bude dávačka, ty zkoušky pro mě nejsou těžké, od biologie nevím, co čekat, ale vždycky mi šla, takže se nebojím, jen kdyby kdyby nebylo té anči... Ale strach je jen blok, takže jsem si spíš řekla, že se bát nebudu a zkusím tomu čelit a vzít to tak, jak to je a hlavně se začít pořádně učit. Zkouškové otázky už jsou k dispozici, chcete se kouknout? Prosím.

Anatomie - okruhy
Heslo: anatomy

...a aspoň budete mít představu, co vás na medině čeká :)

Pokud bych tuto zkoušku zvládla jako první, bylo by to jedině dobře a já bych potom mohla být naprosto v klidu. Beru to zase tak, že mám jen jeden pokus a ten prostě bude stačit! Nejhorší je, že já přesně vím, co po nás chtějí, nelpí na detailech, ale chtějí jen to, abychom měli přehled o tom těle, jenže to se za rok nedá stihnout, prostě to není možné, ale i tak zůstaňme pozitivní, protože když to dali jiné děcka, dáme to i my a já se tím už víc nechci trápit.

Jako skvělý "uvolňovač" od stresu je pro mě teď momentálně běh. Chodím běhat téměř ob den a vždycky si ten čas prostě vyhradím, baví mě to, i když při posledním pokusu jsem myslela, že vyplivnu duši. Byla jsem strašně pomalá a nešlo mi to a já nevěděla proč. Až potom jsem si uvědomila, že jsem celou tu dobu běžela proti větru a to bylo to, proč jsem nemohla. Hlavu mám tak neuvěřitelně čistou hlavu a můžu vypnout, že mi to za to stojí. Objednala jsem si i protein a od mamky dostala syrovátku, takže mě to motivuje vybudovat si i trochu postavu, jakou jsem mívala kdysi a doufám, že se mi to do léta všechno podaří. A taky mám nové botky, takže konečně netrpí můj mediální kotník, super. Botky jsou bezva a všechno je bezva, akorát ještě vydržet a trochu vybudovat formu a bude to ještě lepší! A to jsem ještě nezmínila, že to má být trénink na 10 km "závod", haha ... (pohání mě pouze vidina citrónové Marlenky, kterou má přivést sestra od mého přítele s jejím přítelem právě z Frýdku-Místku, kde se Marlenka peče, ale prý je JEN pro závodníky) ... tak jsme si s přítelem řekli, že když budeme mít depku ze špatných časů, tak zůstaneme oba doma a Marlenku jim sníme :D...

Velikonoce sice nějak moc neslavíme, ale prožila jsem je v duchu pohody, návštěv, výletů a samozřejmě učení. S přítelem jsme navštívili hrad Buchlov, kde jsme byla s našima jako pětileté dítě. Na Buchlově působil a žil doktor Leopold Berchtold, jehož bratr kreslil působivé obrázky. Říká vám něco syfilis ve 3. stádiu? Člověk je úplně znetvořený. Tak nějaká takováto kresba na Buchlově visí. A já, jakožto pětileté dítě jsem se vyděsila opravdu k smrti, i když dnes to už není nic, že. Tak jsem si byla překonat své trauma, které mě drželo prakticky dodnes. Máma mi zase slíbila, že se se mnou koukne na Mlčení jehňátek, ze kterého má trauma ona :D

A tím bych asi dnešní stručný článek zakončila. Držte mi palce na testy, brzy se zase ozvu s novinkami, ale hlavně tento týden chystám takové filozofické překvápko, o kterém jsem psala už dřív, máte se tedy na co těšit!

Pokud máte jakékoliv otázky k přijímačkám, neváhejte mi napsat zatimnadsena1@gmail.com

A mějte se krááásně!

Zatím nadšená medička