Rusko I. část - Jak jsem se dostala na stáž?

Článek, na který spousta z vás čeká, a který pro velkou náročnost musím psát postupně a pomaličku, abych na nic nezapomněla.



V prvním díle se dozvíte, jak přesně to funguje se stážemi přes IFMSA a co je potřeba všechno zařídit. Neberte to, prosím, jako univerzální návod, tak to samozřejmě nefunguje, je to jen pro představu a takto konkrétně jsem to měla já :)

Dále se můžete těšit na pokračování - Rusko II. část - Rusko - země tisíce kontrastů

To, že chci vyjet někam na stáž, jsem věděla dlouho. Přemýšlela jsem o tom hned, jak jsem se dostala na medicínu a zvažovala jsem, kdy bude k tomuto kroku nejideálnější doba.  Zároveň se mi po prváku odstěhoval můj nejlepší kamarád do Skotska a jelikož se mi strašně stýskalo (a pořád stýská ♥), docela jsem chtěla jet za ním. Jelikož je Skotsko docela drahá země a neměla jsem tušení, zda by bylo možné vyřídit stáž přes nějakou organizaci (a upřímně jsem to ani moc nehledala, nejsem v tom přirozený talent, spíš tyto informace zjišťuju přes známé), začala jsem pracovat na domlouvání stáže sama. Pamatuju si, jak jsem se začátkem třeťáku fakt pevně rozhodla a cca od konce září, po našem příletu z Řecka, se tímto začala fakt dost stresovat, protože jsem se chytila toho, že MUSÍM někam odjet, a že přes to vlak prostě nejede (jojo, občas umím být dost umíněná, i když to tak třeba nevypadá na první pohled). Mildův přítel je medik a tak jsem přes jeho kontakty na fakultě zjistila, jak by teoreticky šla vyřídit stáž ve Skotsku a začali jsme na tom společně pracovat.

Před tisíci lety v době kamenné ♥
JENOMŽE... také mě napadlo to, že jsem se ve druháku a trošku i v prváku, aktivně účastnila akcí organizovaných IFMSA, protože mě to docela bavilo a potřebovala jsem nabýt nějaký kontakt s lidmi, potenciálními pacienty, protože ty první dva roky byly docela teoretické a toto mě drželo tak nějak nad vodou. Potřebovala jsem se cítit užitečná, organizovat a dělat věci, které mě baví i mimo školu, nebudu vám lhát, občas to bylo pěkně náročné, ale jak říkám, ta výtěžnost (a teď nemyslím body na stáž), spíš pocit, že nesedím jen v knihách a dělám něco užitečného, byl fakt super.

Když vypsali termín Národního jazykového testu, neváhala jsem ani chvíli a přihlásila se. V angličtině nejsem nějaký přeborník, rozumím docela dobře, ale mám problémy s mluvením, protože jsem prakticky za celý život nikdy neměla příležitost komunikovat s někým dlouhodobě v angličtině o úplně normálních věcech a co si budem povídat, gramatika a přízvuk taky nic moc, takže jsem si na test, který měl mít úroveň B2 - C1 až tak nevěřila.
A on byl opravdu lehký, o dost lehčí než bych čekala. 

Ale abyste pochopili, jak to v IFMSA a se stážemi přes IFMSA vlastně funguje, musím se vrátit úplně na začátek. Děláte dobrovolníky, nebo organizátory na různých akcích a za tuto činnost nedostanete peníze, nýbrž vám udělí jakési virtuální body, které později můžete využít při výjezdu na stáž. Sama dobře nechápu, jak ten bodový systém funguje, nicméně v konečném důsledku jsem se dozvěděla, že mám za své aktivity v IFMSA celkem 39 bodů. Do toho se samozřejmě započítává výsledek jazykového testu z angličtiny, který musíte napsat minimálně na 60%, abyste vůbec prospěli. Poté se určí percentil všech lidí z celé ČR, kteří se hlásí na stáž a skládají tento jazykový test. Podle lidí dané fakulty je přidělený ten počet míst (pokud jsem to dobře pochopila).



Na tom portálu, ke kterému dostanete přístup (a kde vidíte vaše body za aktivitu), také vidíte výsledky testu, nicméně předtím ještě musíte vyplnit přihlášku k testu a zaplatit manipulační poplatek, což je cca 150 Kč. Jakmile toto uděláte, můžete si v přihlášce zvolit max. 15 zemí, o které máte zájem, dle pořadí, v jakém o ně máte zájem. Já zvolila na prvním místě Itálii, Rusko jsem měla někde kolem pátého místa, pokud si dobře vzpomínám. Má preference byla relativně bezpečná země, která je blízko, abych nedala např. 40 tisíc korun za letenku, nemusela vyřizovat certifikát (např. FCE nebo CAE, který nemám) a taky očkování - každá země má totiž jiné podmínky a před tou volbou není na škodu si je pořádně prostudovat, abyste věděli, do čeho jdete a nebyli potom zbytečně překvapení. Snad nejsložitější podmínky má Austrálie, která je také v nabídce.

Po vyhodnocení výsledků testů a přičtení bodů za aktivity se zobrazí jakýsi percentil - pořadí, jak jste dopadli v poměru k ostatním a podle percentilu dostanete přidělenou zemi.

Když jsem otevřela stránku s mým profilem a viděla jsem, že mi přidělili Rusko, měla jsem velmi smíšené pocity a to hlavně z toho důvodu, že jsem věděla, že je to obrovská příležitost, která se nemusí opakovat, je to něco, co se neodmítá, ale hlavně - chtěla jsem do Skotska za Mildou a měla jsem to docela slušně rozplánované. A co teď? Stála jsem před velkým rozhodnutím.
Jelikož Milda se vracet domů tak brzo nehodlá a Ben bude studovat ještě minimálně 3 další roky, rozhodla jsem se, že na stáž pojedu přeci jen do Ruska a využiju možnost, kterou mi IFMSA tímto poskytli. Do Skotska mám totiž dveře otevřené a můžu jet kdykoliv se rozhodnu.



Pokud to pro vás z nějakého důvodu se stáží nedopadne a nedostanete žádnou zemi, dostanete možnost zúčastnit se jednoho termínu burzy, kde to funguje se stážemi tak - kdo dřív klikne, ten dřív má. Sama jsem se toho nezúčastnila, protože jsem se rozhodla ponechat si volbu, která mi byla přidělena, nicméně můžu říct, že v průběhu toho celého semestru se lidé stáží dost dobrovolně vzdávají a hledají náhradníky, takže nemusíte zoufat - pokud se na vás nedostane hned, je dost možné, že stáž dostanete nějakým jiným způsobem, i když si nejspíš nebudete moct vybrat a budete se muset přizpůsobit v určitých ohledech.



No a pak začalo nekonečné papírování. Kdybych neměla Verču (spolužačku ze školy, která také měla jet na stáž do Ruska), absolutně vůbec netuším, jak bych to zvládla.
Na začátku je nutné pročíst si podmínky stáže - ty byste měli mít pročtené už před volbou zemí (např. skrz ty certifikáty a jiné náležitosti), ale teď budete číst rozhodně pečlivěji a zaměříte se na všechno, co skutečně potřebujete.

Prosím, neptejte se mě, jak máte přesně postupovat.

IFMSA sice posílá určité pokyny, co všechno je třeba, jakou smlouvu vyplnit, kdy se podepisuje, do kdy je nutné zaplatit poplatek za bilaterální stáž (existují ještě unilaterální, pozor na to!) atd., ale ty informace nejsou rozhodně dostatečné. Já sama si už celý ten postup nepamatuju, nejideálnější je, když na to sednete s někým, kdo jede taky na stáž a dáte hlavy dohromady.

Musíte však počítat s tím, že budete:

  • vyplňovat Application form - vaše údaje, kdy chcete jet (měsíc), města, které v dané zemi preferujete, oddělení, které preferujete a další náležitosti
  • vyplňovat Card od documents - nejnutnější dokumenty, jako kopie pasu, Additional data list a SCOPE Terms and Conditions svítí červeně a je nutné je dodat ihned, abyste spolu s nimi mohli odeslat Application form. Dále je velice dobré vyplnit co nejdříve Motivation letter. Zbytek dokumentů už záleží na domluvě s LEO z hostující země.
Nicméně dá to zabrat, nebudu vám kecat, že ne. 

Až jsem měla vyplněné ty nejnutnější formuláře a dokumenty, které jsem zmínila nahoře + jsem podepsala smlouvu o stáži, zaplatila 9000 Kč poplatek za bilaterální stáž, nezbývalo mi nic jiného než čekat, kam se dostanu.
Někdy koncem února jsem dostala mail od LEA z Nizhneho Novgorodu, takže jsem věděla, že pojedu tam. V emailu mi dal kontakt na mou kontaktní osobu, se kterou jsem si okamžitě začala psát.
V emailu se také psalo, že mají problémy s tím, aby nám poslali Card od Acceptance, což je dokument, který k odjezdu potřebujete vyplnit a poslat jim zpět (jsou tam údaje o vašem letu, kontakty na rodinné příslušníky apod.), takže proto nám poslali předběžně mail.
Psalo se tam také, že zvací dopisy vystavené jejich univerzitou (protože jsme potřebovali studentské, nikoliv turistické víza), budou hotové koncem května. Bullshit, protože jsem málem neodletěla :D

Prozřetelně se ke mně dostala informace, že si letenky kupovat zatím nemám, dokud nemám vyřízené všechny potřebné náležitosti a do Ruska hlavně víza, takže jsem čekala, kontrolovala ceny, a když jsem viděla, že varírují v zanedbatelných rozmezích, vykašlala jsem se na to úplně a čekala na zvací dopis a Card od Acceptance. 

Na všechny potřebné informace jsem se ptala mé CP nebo LEA, protože nakonec zjistíte, že některé věci reálně třeba ani nebudete potřebovat - já měla například v podmínkách napsáno, že potřebuju oficiálně přeložený pas do ruštiny - nepotřebovala jsem, stačila kopie každé stránky mého originálu (kvůli registracím na úřadech v ruských městech, ta byrokracie je tam naprosto speciální, ale k tomu se dostaneme). Také jsem se ptala, jaké vyšetření od lékaře konkrétně potřebuju, protože jich tam byla velká spousta. Vyšetření by měly být co nejčerstvější, nicméně já měla v těch informacích velký nepořádek, takže jsem si je nechávala dělat postupně. Nakonec jsem potřebovala:
  • Immunisation form - vyplněný formulář podle mého očkovacího průkazu v angličtině podepsaný lékařkou
  • rentgenový snímek plic kvůli vyloučení TBC
  • protilátky proti hepatitidě B - aby se zjistilo, zda mi stále funguje očkování
  • test na syfilis
Já si navíc nechala udělat tuberkulínový test, kde mi vyšlo, že mám stále aktivní protilátky proti TBC, protože jsem byla očkovaná před 10ti lety a ty účinky jsou prý orientačně okolo 10ti let a HIV test, protože jsem se dočetla, že to u studentských víz vyžadují. Pak jsem se ale dočetla, že je to potřeba pouze při pobytu na 3 měsíce, po mně HIV test nechtěli.

Když jsem vyřídila všechno potřebné, nastalo období klidu a čekání - na Card of Acceptance, která přišla zavčasu, ale až tolik mě netrápila a hlavně - na zvací dopis. Neustále jsem byla v kontaktu s mou CP a ruským LEO, který situaci řešil, byli bezradní a bezmocní stejně, jako my. Univerzita z neznámých důvodů měla s vystavením dopisů nějaký problém a jediná odpověď byla - až to bude, tak to bude. Letenky jsem pořád neměla koupené, všechno jsem ale měla nachystané, jen vyřídit víza a odletět, jak jednoduché, že.

Zvací dopis mi přišel ve čtvrtek 19.7. Pátek byl pro mě poslední možný den, kdy se daly vyřídit víza, abych je dostala v termínu a mohla 1.8. odletět. Vyřízení víz do Ruska normální cestou mělo trvat maximálně 10 pracovních dnů a platila jsem manipulační poplatek 200 Kč. Opět musíte vyplnit různé formuláře, doložit zvací dopis a aktuální fotku - bez zvacího dopisu není možné podat žádost o vyřízení víza. Toto všechno se realizuje ve vízovém centru, které napíšete do Additional data list a toto vízové centrum máte také na zvacím dopise - já tam měla Brno. Kdybych si připlatila za expres vyřízení, stálo by to bezmála 3000 Kč a vyřízené by to bylo maximálně do 7 pracovních dní. Alespoň tak mi bylo řečeno v Brně. Se stáží jsem se pomaličku, ale jistě loučila, plánovala jsem si jiný srpen, brigády, Řecko s přítelem a taky, jak se budu učit patfyz a půjdu v srpnu na první možný termín - nu, nestalo se. Ale i taj jsem byla pěkně naštvaná a zklamaná, protože jsem byla odhodlaná, že teda na stáž jedu, že to bude skvělé, že to všechno zvládnu a najednou se to mělo rozplynout v takový obláček dýmu.



Víza jsem měla hotové v pondělí 30.7. s tím, že jsem si pro ně přijela do Brna, protože jsem potřebovala nechat podepsat ještě nějaké dokumenty na studijním oddělení. Konkrétně se jednalo o Learning agreement of traineeship, což je další takový super papír, který v Brně prostě potřebujete mít vyplněný a potvrzený před odjezdem na stáž. Jinak je možnost nechat si poslat pas poštou, nemusíte pro něj jezdit.

Letenku jsem kupovala hned po příjezdu z dovolené a to 27.7. - tedy 5 dní před odletem. Všechny lety mě stály dohromady cca 8500 Kč. Když jsem se na letenky dívala v únoru, stály okolo 7500 Kč s tím, že jsem počítala s odletem z Nizhneho zpět do Prahy, nicméně i tyto plány se po zveřejnění našeho programu v Rusku změnily, protože jsem zjistila, že na konci srpna jedeme na výlet do Petrohradu. A jelikož Petrohrad je jedno z nejkrásnějších měst světa, kam se moje mamka chtěla hrozně vrátit a taťka mrknout, rozhodli se i s Martinem, že všichni tři přiletí za mnou a strávíme tu společně týden. Přílet jsme si vybrali do Vídně, protože je to pro nás mnohem blíž a mnohem pohodlnější - nesrovnatelně víc než do Prahy. Všehovšudy jsem letenku přeplatila o necelou tisícovku a řeknu vám, že se vyplatilo počkat, protože pochybuju, že by mi za zabookovanou letenku někdo vrátil peníze.

Myslím, že v tomto bodě skončím svůj první článek o plánování a o tom všem, protože v nejlepším se má přestat! Doufám, že vám článek dal nějakou zběžnou představu o tom, jak to se stážemi přes IFMSA chodí. Rozhodně se toho nebojte! Zkušenost je to skvělá a na celý život a to nejlepší jsem vám ještě ani nepověděla ♥ 

Těšte se na pokračování, snad bude brzy!

Zatím Nadšená



Komentáře

  1. Ahoj, bude pokračování? Zrovna přemýšlím nad stáží v Rusku, tak by mě zajímaly nějaké osobní dojmy a postřehy:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, mám rozepsanou část z nemocnice, o víkendu by mohla být na blogu :)) Nicméně Rusko fakt doporučuju, bylo to boží!!

      Vymazat
    2. Super, tak se budu těšit:)

      Vymazat

Okomentovat