První pomoc
Dnes jsem si pro vás připravila článek o předmětu První pomoc, který jsme všichni povinně absolvovali v 1. semestru studia. Já jsem tento předmět měla uznaný ze studia nutričního a od té doby jsou v něm (i s novou akreditací) mírné změny, takže jsem poprosila Janču, aby vám k tomu napsala pár slov, jak to přesně bylo a probíhalo a jsem jí za to moc vděčná! Doufám, že se bude líbit :)
- A to je vše - chtěla bych jen dodat, že účast na cvičení je povinná, cvičení probíhají 1x za 14 dní a jsou opravdu v pohodě, ale jak Janča píše - nikdo docházku nekontroloval.
http://www.sayfc.org/webroot/assets/uploaded/images/firstaid_cpr.jpg |
Předmět první pomoc, byl asi jeden z nejlepších,
nejlehčích a zároveň nejzábavnějších předmětů. Ob týden jsme měli cvičení přímo
ve FN Bohunice, a každý týden ještě přednášku v aule.
Přednášky určitě stály za to, trvaly jen hodinu, pokaždé jsme
měli jiného přednášejícího a většinou byly vtipné, proložené historkami a
osobními zkušenostmi přednášejících. Nejlepší na tom všem bylo, že přednášky
byly nahrávány a následně vloženy do ISu, takže jsme si je mohli pustit
kdykoli, a nemuseli na ně ve škole čekat do večera J
Cvičení probíhala ve FN Bohunice, a na každé cviko jsme
měli jiného cvičícího – lékaře ve službě. Většinou to byli pohodoví chlapíci,
kteří s námi probrali jednotlivá témata. Pokud jsme látku stihli probrat
rychle, často jsme končili dřív. Někdy byla cvičení zajímavější, když jsme se
třeba zkoušeli obvazovat, nebo když jsme měli někoho v dobré náladě, kdo
nám vykládal historky z praxe, jindy to bylo trochu nudné, ale když člověk
na pár minut zavřel oči a „zamyslel se“, nebyl s tím žádný problém (až na
to, že se vám vysmál spolužák sedící naproti). Důležitou součástí cvičení byl
nácvik resuscitace na figuríně. Zpočátku jsme se styděli a moc se nám do toho
nechtělo, ale věřte mi, že čím víckrát si to zkusíte, tím klidnější budete před
kolokviem, a hlavně se to naučíte a nikdy nevíte, kdy můžete někomu zachránit
život ;)
Celkově musím říct, že se mi hodně líbil přístup
k tomuto předmětu. Žádné prezenčky na cvičení, žádné nucení někoho do
něčeho. Prostě vy jste tam proto, abyste se naučili poskytnout základní
resuscitaci, popřípadě pomoct při nehodě, nebo když se někdo vedle vás dusí,
krvácí….Všichni to berou tak, že vy chápete důležitost toho předmětu. Nemusíte
si poctivě zapisovat všechno z prezentací, které jsou promítané ve cviku a
na přednášce. Stačí o tom přemýšlet, být duchem trochu přítomný, něco si
z toho odnést.
Zápočet je formou testu v ISu, na který máte hroozně moc pokusů, což je sice super, ale
test zase není úplně nejlehčí. Máte na něj časový limit (tuším 20 minut) a je více
správných odpovědí. Někdy jsou otázky ošemetné, a když zaškrtnete jen 1
správnou odpově, přitom správné jsou třeba 2, nedostanete ani půl bodu,
v jiné otázce, tu půlku třeba dostanete. To bodové hodnocení bylo
zvláštní, každopádně musíte získat myslím 35 bodů a to je docela hodně. Vřele
doporučuji projít otázky na nejmenované stránce, používat google i
v průběhu testu. Pokud budete fajn kruh, můžete se domluvit a dělat test
tak nějak zároveň a radit si přes FB ;)
Kolokvium je oproti testu úplná pohoda. Je vypsaných
hodně termínů, takže se na každého určitě dostane. Doporučuji dát si ho hned
v zápočtovém týdnu, ať máte pak pokoj. Na kolokvium stačí nastudovat asi
30 otázek (jsou vypracované na nejmenované stránce) a umět resuscitovat. Nás na
kolokvium měl nás nějaký sympatický mladý doktor, dal nám vybrat jestli chceme
nejdřív mluvit nebo resuscitovat. Každý jsme si vytáhli dvě otázky, ještě
říkal, že komu se otázka nelíbí ať řekne, že s tím něco uděláme :D (nikdo
takový ale nebyl), pak jsme měli čas na přípravu, postupně jsme mu to odříkali
jeden po druhém, pak jsme resuscitovali. I ti, kteří třeba neresuscitovali
úplně správně prošli, třeba se jich jen zeptal, co si myslí, že dělali špatně.
Kolokvia se vůbec nebojte, pokud si přečtete večer před tím ty vypracované
otázky, a pak třeba ještě ráno cestou do školy, máte to v kapse J
Ahoj, není mi jasná jedna věc - účast na přednáškách je povinná, nebo ne? :)
OdpovědětVymazatAhojky, podle ISu je účast povinná, ale kamarádka říkala,že docházku nekontrolovali - něco jako na semináři z biologie. Ale prý to bylo velice zajímavé a oplatí se tam chodit (na rozdíl od semináře z bioly) 😊
VymazatPoužívat při testu google??? A to budeš i při resuscitaci naostro?
OdpovědětVymazat#StayHnidopich
OdpovědětVymazatNe, u reálné resuscitace tě povede operátor ze záchranky, když si nebudeš vědět rady, případně ti bude dávat pokyny AED.
(Článek jen tak mimochodem psala moje spolužačka, takže zase klídek...)
Takže když tvoje spolužačka bude pracovat v ambulanci nebo v nemocnici a bude resuscitovat, zavolá u toho 155? Aha.
OdpovědětVymazatNe, vygooglí si to 😂😂
VymazatAhoj, můžu se zeptat, jak se ta nejmenovaná stránka, kde se nachází vypracované otázky, jmenuje? :D :D díky! :)
OdpovědětVymazatČauky, napiš mi na email :) zatimnadsena1@gmail.com
VymazatAhoj, psala jsem email ;)
Vymazatahoj, kolik toho musim umet ke kazde otazce? ucim se z bydzovskeho a k nejake otazce mam jen dva odstavce, prijde mi to malo :(
OdpovědětVymazatNetušíím, já měla PP na nutričním a úplně jinak ;)
OdpovědětVymazataha, jak jinak? :OOOO
OdpovědětVymazatBylo nás tam asi 10, dělalo jsme toho strašně moc prakticky, každou hodinu jsme měli modelové situace, pořád nás učila jedna a ta stejná vyučující (zdravotní sestřička), takže věděla, co umíme a jak na tom jsme, neměli jsme zápočet přes IS a kolokvium obsahovalo test o 40ti otázkách + jsme si vytáhli modelovou situaci a samozřejmostí byla KPR a pak jsem si to nechala na medině uznat.
Vymazat